Nebe je černý, je půl pátý

20. června 2012 v 22:53 | Slečna Náladová |  My colors me
Achjo, opět ten blog nefunguje, ale nač se rozčilovat.
Prázdniny mi zatím tak nějak začaly nezačaly. Sice mi ještě zbývají dvě zkoušky (přičemž na jednu se ted ani nechystám), ale jelikož mi od poslední zkoušky uběhl už měsíc, v podstatě mám volno.
Střídají se mi ted dvě taková období. Jedno, kdy mám času na rozdávání a pak to druhé, kdy naprosto nic nestíhám, všechno dělám polovičatě a odcházím z jedné akce dřív, abych stihla tu druhou.
Teď zrovna mám to období nic nedělání, což mi vyhovuje, jelikož jsem o víkendu pěkně nastydla. Takže ležím v posteli, piju čaje, koukám na seriály a snažím se neukašlat se k smrti. Je to celé takové zvláštní. Normálně bych se touhle dobou chystala na tábor, vymýšlela hry pro dětičky, nakupovala, klasicky ani nepřemýšlela o tom co si sbalím (vždycky balím až na poslední chvíli=D), přemýšlela nad tím jaké to tam letos bude a spoustu dalších věcí. Ale nic z toho se neděje…, protože letos jedu na tábor až v první půlce srpna. Na přemýšlení o tom co s sebou a jaké to tam bude mám zaprvé, času dost a zadruhé, se nad tím člověk snad i přemýšlet bojí. Zatím ani nevím jak staré budu mít děti a jestli budu mít praktikanta/praktikantku, natož jakého/jakou.
No…ale za to o víkendu. Bylo lehce rušno. Nejdřív mě kamarádka (někdy začátkem června) ukecala, abych šla na Votvírák. Říkala jsem si paráda, ten víkend nic nemám, ani žádnou akci, ani učení. A jak to dopadlo… Nejdřív jsem se dozvěděla, že v pátek máme sraz třídy. Na ten jsem nakonec nešla, protože jsem si říkala, že ty lidi, které chci vidět, s těma se vídám a všichni hromadně jsme se sešli naposledy v březnu, takže brzo bude jistě další sraz. No a pak mi ten votvírák definitivně překopala víkendová brigáda na táboře.
Čili ten víkend, který zprvu měl byl poklidný votvírákový, vypadal asi takto. V pátek odpoledne jsem nasedla na vlak směr Milovice (který měl klasicky asi čtvrt hodiny zpoždění), prošla jsem se v Milovicích z nádraží na votvírák, tam se seznámila asi s pěti lidma a pak už mě vyzvedla kámoška. Společně jsme šly na frisko (několik), na autíčka, pak na jaksi taksi, udg a nakonec na Madrage. Na konci si mě vyzvedla jiná kámoška u které jsem spala a jeli jsme k ní. Ve finále jsem šla spát asi ve čtyři a v sedm jsem vstávala. Po příjezdu domů jsem si tak akorát sbalila pár věcí, dojela nakoupit (frisko, víno a pivo =D) a hurá na tábor. Tam jsme s kámoškou vyfasovali natírání podsad od stanů. V tom vedru, chuťovka, to vám teda povím. Spálila jsem si nejen obličej, ramena, výstřih i záda, ale i kolena (no co to je?!). Večer jsme popíjeli. My, co jsme měli kocovinu ještě po votvíráku, jen lehce, zatímco pánové vcelku těžce. =D Dopracovali se až k tomu, že spali na střeše jídelny. Ale alespoň ráno brzo vstali, na rozdíl od některých z nás, kteří jsme vstávali až v deset, že. =D Pak už proběhlo jen "menší" trhání plevele a hurá domů, kde mě čekalo předělání seminárky na pondělní zápočet. Veselý víkend.
Jinak jsem v ovíněném (ofriskovaném?) stavu sdělila kamarádce, že se mi líbí její ex (chodili spolu asi před šesti lety, ale stejně) (a taky jezdí na tábor -> btw, proč mi řpijde, že všechno moje vztahy byly s klukama z tábora? Jo, aha, protože byly.). Vzala to vcelku v pohodě. A já se v tom vesele plácám. Protože prostě klasicky nevím co a jak….! Pfuuuuuu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Claire Claire | Web | 21. června 2012 v 8:36 | Reagovat

Jedeme na tábor ve stejném termínu ;) Rozdíl je akorát v tom, že já vím, jaký budu mít dětičky. Zatím jich sice mám jenom pět, ale jsou to ty nejmenší špunti, na které se fakt těším :)
Měla jsi fakt veselej víkend :) A s těma spálenýma kolenama jsme na tom úplně stejně, tak hrůza :D

2 agnes agnes | Web | 21. června 2012 v 12:06 | Reagovat

kdybych nenesnášela děti, tak ti jedu dělat praktikantku :D ale já bych určitě chtěla nějakýho 15letýho borce z nejstaršího oddílu, jak se znám, to by nedopadlo dobře :D :D

a spálit si kolena je normální, ne? já si je spálim skoro vždycky :D

3 Mish Mish | Web | 13. srpna 2012 v 17:40 | Reagovat

Heh, ty tábory jsou nějaký zakletý. Moje vztahy tam sice nezačaly, ale vždycky se tam parádně pobláznim :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama