
To si tak myslíte jak je vám to všechno jedno
. Nic vás netrápí. Teda krom maturity a přijmaček na vejšku. Těší vás to, že je krásný sluníčko, místo učení si jedete do bazénu zablbnout, láká vás představa víkendu stráveného v Amstru a pak přijde někdo, kdo vám to zkazí ani neví jak. To si letem světem projíždíte net, vymýšlíte co na sebe na tablo a v tom vám přijde zpráva: Ahoj S., nemohla bys vyřídit P. to a to?. Tak odepíšete, že nevíte kdy ho uvdíte a že ho zas tak často nevídáte a na to přijde odpověď: A vy nejste spolu? Já myslel, že jo. Co se na to dá odepsat? Nejsme...
Ikdyž o víkendu, když jsem jela domu po akci až druhý den ráno, tak se mě ptal, kde jsem jako spala tónem jak kdybych ho podváděla.
A jestli přestal dělat tam kde dělal, tak už ho nejspíš nikdy neuvidím... A zrovna teď nevím jestli je to dobře nebo špatně. Každopádně se mi stýská.
Ikdyž o víkendu, když jsem jela domu po akci až druhý den ráno, tak se mě ptal, kde jsem jako spala tónem jak kdybych ho podváděla.
A jestli přestal dělat tam kde dělal, tak už ho nejspíš nikdy neuvidím... A zrovna teď nevím jestli je to dobře nebo špatně. Každopádně se mi stýská.
Stýskání je příšerná věc... Ta otázka asi nebyla moc příjemná, co? Někdy nám naše okolí vůbec nechce ublížit, ale některé věci tolik bolí... Pořád opakující se šance jsou opravdu naprd, ale co dělat, když přesně tohle chceš..?
No, měli bysme se s tím nějak vyrovnat, aby nám aspoň ty vlasy přestaly padat, co? ;)