25. ledna 2011 v 19:20 | Slečna Náladová
|
Chci spát, nespím. Nechci se učit, učím se. Chci psát, nepíšu.
Nechci brečet, brečím.
Chci být milována, nejsem. Nějak mi to poslední dobou nejde. Vždycky dělám opak toho, co chci. A pokud chci odmaturovat, napoprvé, ještě dlouho to tak zůstane. Pololetí na krku a člověk by řekl, že po tom se to zlepší. A ono houby. Až do června mám práce naplánováno nad hlavu. K tomu samozřejmě spoustu akcí, které se školou nesouvisí... Je to na hlavu.
Jinak plesám a plesám. Na soukromý život teď nějak nemám čas... a možná ani náladu. Během maturáku čtvrťáků po mě vyjel známej a já se nenechala. V průběhu našeho maturáku se mi snažil kamarád dohodit svého spolužáka z vejšky a já...neměla zájem. Jeden chytrák blonďatej mi zamotá hlavu a nikdo jinej pro mě neexistuje? To není hezký. Kde jsou ty zlatý časy kdy jsme se nesnášeli...
Život není fér a někdy prostě musíme dělat věci, které nechceme proto, abysme se posunuli někam dál...
Hezký to možná není, ale co s tím? Ten můj má taky vlasy do blond a úspěšně ode mě odhání všechny ostatní ctitele, i když možná trochu nevědomky... A rada na to asi žádná neexistuje...