Květen 2010

Just like a pill

6. května 2010 v 20:01 | Slečna Náladová |  My colors me
kjgcfhxg
Tak jsem po zhruba měsíci zase zpátky. Živá, ikdyž ne moc spokojená... Dneska byl konec... A zítra bude definitivní konec... A nový začátek. Zítra je poslední zvonění. Všichni ti starší, známí, kamarádi, náhodné známosti budou pryč. Už nikdy více. A my budem ti nejstarší..."mazáci". To zní příšerně! A než se člověk naděje, řešíme maturiťák, tablo, poslední zvonění, maturity... Už nikdy nepůjdem po chodbě a nezastavíme se s někým na kus řeči ze čtvrťáku... Aaaa, to je melancholie! Musí to být tím, že teď mi to teprv všechno dochází!
Jsem zvědavá na ten zítřek. Doufám, že to ve zdraví přežiju.=D Ikdyž mi bylo řečeno ať se těšim, že to schytám.=D Kdyby to nebyl poslední den, kdy je uvidíme, tak tam snad ani nejdu.:))
Možná to přeháním,ale vážně mě mrzí, že odcházejí... A není to jen tím, že jedním z odcházejících je pan V. Jde o mnohem víc lidí, kteří mi budou chybět...Asi stejně jako všem. Jsou pro mě něco jako droga... Moje malá závislost...
Došlo mi to už? Nebo stále jen doufám, že je to sen ze kterého se probudím? Jak vy tohle berete, brali jste...?