Prosinec 2009

It's written in the wind

30. prosince 2009 v 0:34 | Slečna Náladová |  My colors me
Tak jsem tu! Znova, nová, s úsměvem na rtech, lehce nakrknutá, šílená, zasněná... prostě tak jak mě znáte - neznáte!:)
Krom toho, že jsem se totálně a definitivně zbláznila se asi nic nezměnilo. Vlastně ano! Ztloustla jsem asi dvě deka (a přitom mi jsou volnější kalhoty), stihla jsem se obarvit zpátky na svojí původní, barvenou, barvu hnědou (jinak si to přiznejme, jsem přírodně špinavá blonckaXD), konečně jsem vystěhovala věci co nepotřebuju na půdu (a lehká práce to teda rozhodně nebyla :/) a začala jsem sledovat Upíří deníky!:) Ano, i mě to chytlo a myslete si co chcete, líbí se mi to! A naprosto žeru Damona! To je ten zlý upír...:)) Vlastně nejen Damona! Damona jako knížní postavu a pak Damona v seriálovém podání Iana Somerhaldera. Toho herce zbožňuju! Chci ho za manžela! =D A ne nezbláznila jsem se, jestli si ted klepete na čelo! =D Nebudu vám vykládat o čem to je, kdo chce určitě si to najde na netu.;) Nelenila jsem a potom co jsem zkoukla všech, zatím u nás dostupných, deset dílů, jsem si od Ježíška (maminkyXD) objednala i knižní podobu. Naštěstí u nás v kníhkupectví měli oba díly dostupné a tak jsem se po Vánocích mohla s čajem spokojeně zachumlat a číst.:))
Jak se jinak vydařili vaše Vánoce? Jak jsem se na ně letos netěšila, byla jsem příjemně překvapena.:) Kosmětika, nějaké oblečení, depilátor, knížky, Voňavku Naomi Cambel a Christina Aguilera, dvd, lampičku (kterou jsem si sama vybrala XD) a to nejlepší nakonec... Náhrdelník s křišťálovým srdcem, které jsem viděla za výlohou (a podlehla jeho kouzlu) teprv v úterý! Zlatá mamina a babička!:) Tohle bylo něco, co jsem vážně nečekala...
A k prázdninám... Nejdřív jsem pořád někde lítala (jako třeba moje první samostatné jízdy autem, naším milovaným favorítkem XD), pak mi nebylo ok a tak jsem jen ležela a nudila se... Taky jsem vlastně začala seminárku na dějepis, jejíž část musíme odevzdat nejpozději do 1.1 2010...:( A ted jsem vrhla na překlad třetího dílu Upířích deníků - Zášť. U nás zatím vyšly jen první dva díly... A kdo to má vydržet až do půlky ledna na pokračování, že? :)) Ale jelikož je moje angličtina...přinejmenším pozadu, jde to pomalu... Ale kdybyste někdo (s horší angličtinou než já -jakože se najde asi málo lidí =D) chtěl to, co přeložím (zatím mám tak stránku) kldně pošlu.;) Taky vás chytlo tohle "šílenství" okolo upírství? Budu se muset přiznat... mě asi jo! XD A to jsem tomuhle dlouho odolávala!

One night

14. prosince 2009 v 21:08 | Slečna Náladová |  Romantické povídky
Nevím, co k tomuhle nepsat... Jak to popsat... Snad jen to, že díky některým velmi zážvným hodinám jsem, nejen tohle, splodila dnes ve škole. Doufám, že to alespoň trochu zaujme. :)

Ona: Na pánský jízdě! Chápeš to? On se vyspal se svojí blonďatou kamarádkou na pánský jízdě!
On: Pánský jízdy jsou svinstvo!
Ona: Já vím.
On: To od něj nebylo pěkný.
Ona: Hrozně mě to štvalo! Dovedeš si to představit...
On: To jo. A to ti to jen tak řekl?
Ona: Volal mi to den potom úplně nalitej. Už jsem ho nechtěla vidět.
On: Takže konec?
Ona: Konec...

*chvíle ticha*

Ona: A co ty a holky? Ty teď chodíš s Evou, že jo?
On: Jo, je to super holka. Líbila se mi už na základce,ale tam jsem se bál jí to říct. Pak jsem odešel na gympl... A až teď jsem našel odvahu.
Ona: To je pěkný. A jak dlouho jste spolu?
On: Už přes rok.
Ona: Fakt? To to letí.
On: To jo.

*Oba nevědí co říct, sedí na židlích vedle sebe, hlavu skloněnou a z blízka se na sebe stydlivě usmívají.*

Ona: *má strašnou potřebu ho políbit*
On: *dívá se jí do očí a usmívá se, má hřejivý pocit*

*oba se k sobě nahnou ještě víc a jen tak lehce se dotknou rty*

Ona: *lekne se, vstane a jde na vzduch, ví, že okolo nich je spoustu lidí*
On: *není tak opilý, všechno vidí jasně, dál sedí v kuchyni a přihne si z lahve*
Ona: *je dost opilá, za chvíli neví, jestli se vážně políbili nebo je to jen sen*
On: *sedí v kuchyni a myslí na polibek*
Ona: Pojď tancovat.
On: Já netancuju, nikdy.
Ona: Teda! Chudák Eva. Pojď, uvidíš, že tě to chytne a pak půjdete na ples, jako překvapení.
On: Vážně ne.
Ona: *chytí ho za ruku a vede na parket*
On: Šlapu zelí.
Ona: Tancuješ.

*tancují spolu čím dál tím blíž, cítí to napětí*

On: Nepůjdeme ven? *přejede jí rty po uchu*
Ona: *kývne hlavou, nechá se chytit za ruku a odvádět ven*
On: *rychle projde kolem všech lidí venku a zastaví až za rohem, kde je pusto*
Ona: *opře se o zeď a netrpělivě čeká na polibek*
On: *nedočkavě jí políbí*
Ona: To nemůžeme! *všechno má jako v mlze*
On: Já vím.
Ona: *políbí ho*

-někdo projde kolem-
*líbají se nekonečně dlouho*

Ona: Musím jít na vlak.
On: Půjdu s tebou.
Ona: *za vraty o někoho zakopne*
On: To je Peťan.
Ona: Nemůžeme ho tu nechat.
On: *snaží se ho posadit, nakonec ho nechá ležet, přikryje ho svojí bundou a chvíli u něj společně s ní tiše sedí* Jestli chceš, běž na vlak. Já se o něj postarám.
Ona: *koukne na hodinky, právě jí ujíždí vlak* Myslím, že teď už je pozdě.
On: Aha, to mě mrzí.

*zvoní telefon, je její*

Ona: Ahoj mami, teď domů nepřijedu, až ráno.
On: V kolik to jede další?
Ona: Až v půl páté.
On: Mě taky, půjdeme spolu. A asi budeme muset odtáhnout i Peťana.
Ona: To asi jo. Je zima, měli bysme ho dostat dovnitř.
On: *zavolá kluky a společně ho donesou dovnitř, kde ho nechají ležet přikrytého na zemi.*
Ona: Běž se bavit. Postarám se o něj.
On: To je dobré, ty si to běž užít.
Ona: *sedne si u spolužaček u topení na židli, chce se jí spát*
On: *lehne si na židle u dveří, snaží se usnout a před očima má chvíli, pryč od lidí, s ní*
Ona: *začne jí být špatně a tak jde ven*
On: *usne na židlích a zdá se mu o chvíli v kuchyni*
Ona: *jde na nádraží s rukama ze třídy, nemá potřebu,aby jí s kocovinou viděl on*
On: *probudí se ve čtyři a hledá ji, někdo mu řekne, že už šla*
Ona: *dorazí domů, jen se svlékne a jde do postele, zdá se jí o jeho rtech*
On: *přijede domů, vysprchuje se, lehne si do postele a přemýšlí nad nocí*
Ona: *probují se v půl desáté a je jí špatně, matně si vybavuje včerejší noc*
On: *Vstane v jednu a je mu fajn, jen má trochu výčitky ohledně té chvíle s ní, říkala přece že klukům nedokáže věřit a on je jen další důkaz, štve ho to*
Ona: *zjišťuje, že si nedokáže vzpomenout, co se dělo mezi tím, když byla s ním v kuchyni a pak u Peťana venku*

*po škole koluje, že se ona s někým líbala*

On: *doufá, že ona bude mlčet*
Ona: *všechno popírá, když si pomalu vše vybavuje*