close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bez emocí 4

24. června 2009 v 19:40 | Slečna Náladová |  Romantické povídky

Poddávám se mu víc a víc. Jen letmo vnímám, že jsme se začali přesouvat. Jeho rty jsou chtivé. Líbá mě na krku i ve výstřihu. Nechám si přetáhnout tričko přes hlavu. V tu chvíli jen potřebuji, a hlavně chci, cítit jeho blízkost, jeho tělo. Svoje tričko si přes hlavu přetáhne sám. Při dalším hlubokém polibku mi rozepne podprsenku. Co nejtěsněji se k němu přitisknu. Na břiše cítím tlak jeho velké touhy. Neuhýbám před jeho rukama, které bloudí po celém mém těle a zaměřují se především na moje ňadra. Nebráním se ani ve chvíli, kdy mi začne rozepínat kalhoty. Snažím se také zapojit a tak mu pomáhám z jeho jeansů. Klekne si předemnou, vtiskne mi polibek těsně nad okraj kalhotek a pošeptá:
"Chci Tě! Strašně moc!"
Zavřu oči na důkaz souhlasu a nechám si pomalu stáhnout kalhotky. Políbí mě úplně dole až vydechnu. Čekám, že bude pokračovat, ale on náhle ustane, popadne mě do náruče a přenese na postel. Než si lehne ke mně, svleče si boxerky. Užasle a zároveň vzrušeně pozoruji jeho zbytnělý penis. On si mého pohledu nevšímá, jen vroucně mi hledí do očí. Nalehne rovnou na mě, ale já ho zarazím. Nemusím nic říkat, dojde mu o co mi jde a natáhne se do šuplíku u stolu pro kondom. Trochu nešikovně mu ho pomáhám nasadit. Následně na mě opět nalehne a já se snažím co nejvíc uvolnit. Když do mě pronikne, trochu to zabolí. Cítím se přeplněna. Všech těch dojmů, jeho...a přitom tak nádherně jako nikdy. Nechám se unášet na vlnách touhy a, v tuhle chvíli i, vzájemné lásky. Po pár minutách všechno skončí... a já se cítím pod psa. Snažím se co nejrychleji vzpamatovat. Nesmí poznat, jak moc mě to vzalo. Rychle vstanu a začnu se oblékat.
"Co to děláš?" usměje se na mě.
"Oblékám se." nasadím zatvrzelý výraz.
"Ale proč? Pojď ještě ke mně." položí ruku na prázdné místo vedle sebe, já odvracím zrak a pečlivě si zapínám kalhoty.
"Prostě jedu domů." pokrčím rameny.
"Děje se něco?" zavětří můj nezájem.
"Nic, vyhrál si sázku. Můžeš být rád ne?"
"Takže se o tom nakonec budeme bavit."
"Tady není o čem se bavit. Chtěla jsem,aby už to bylo za náma. Pořád to tak vyselo ve vzduchu..." usměju se.
"Byla to blbost. Uznávám, ale už je to dost dlouho. Tohle už není žádná pitomá sázka. Neříkej, že to s tebou nic neudělalo, neříkej, že nic necítíš!" Zatváří se trošku hystericky, už neleží, ale stoupne si ke mně.
"Ne." lžu jako když tiskne. "Jen jsem chtěla vědět, co to semnou udělá...a nic. Jestli se tě to nějak dotklo, o čemž pochybuji, tak sorry." natáhnu si tričko. Hlavně, aby mě nechtěl naposled políbit. To bych neustála!
"To nemůžeš myslet vážně!" nevěřícně na mě kouká.
"Ale myslím."
"Ty nejsi taková, jak teď hraješ! Já tě nikam nepustím! Promluvíme si!"
"Nemám tolik času. A... prostě jsem se změnila. Tys mě změnil!"
"Máš! Já vím, že ke mně taky něco cítíš! Poznal jsem to, když jsme se milovali.!"
"Necítím k tobě vůbec nic! Dokonce ani tu nenávist už ne." ušklíbnu se. "Jen nechci skrsnout ve vztahu s klukem, kterej ani pořádně neví, co sám chce! Hraje si na velkýho rebela a přitom se mi tady teď málem rozbrečí! Ke všemu mladším!" na poslední slova dám obzvlášť důraz. Vím, co mu ublíží a o to víc mě to bolí! Nemůžu jinak. Nosím smůlu. Nemůžu zůstat s ním. Pro jeho dobro. Nesmím být tak sobecká a chtít,aby byl semnou.
Na tohle už neřekne nic. Možná byl pro něj tenhle zážitek stejně silný jako pro mě... Ne! Nemůžu si dovolit doufat! Ne teď! Vyjdu na chodbu a zabouchnu za sebou dveře. Zdřevěnělé nohy rozhýbu jen silou vůle. Vůbec nic nevnímám.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliška Eliška | E-mail | Web | 24. června 2009 v 19:47 | Reagovat

Je to strašně krásné... A smutné... A víš, co mi to přesně připomíná... Bůů, škyt :-( Ty jsi ale ošklivá, takhle krásně a upřímně psát, jako by nestačilo, že je mi ještě teď blbě z toho dopoledňo-odpoledne... Moje pálivé oči už mají dost a rozedřený nos taky... Aůůů :-D
ale přesto, co nejdřív pokračování, prosím! Toto je má nová zdraá závislot :-)

2 Slečna PÉ Slečna PÉ | Web | 26. června 2009 v 16:40 | Reagovat

Je to úžasně napsaé..jako vytaženo z mojí hlavy:(..ach jo:(..další díl,rychle!!;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama