close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2009

Kluk nebo kamarád...?

25. května 2009 v 19:54 | Slečna Náladová |  Romantické povídky
Tak tady dodávám ten příběh... Ten co je inspirován panem T...

"Tak takhle to podle mě mohlo probíhat každý odpoledne! Žádná celotáborovka! Jen se tak válet u vody a slunit se!" vysloví kamarádka Jana svou nynější myšlenku a všichni se toho chytnou. Zkoušejí přesvědčit Páju,aby tohle navrhl na večerní poradě,ale ten protestuje :
" No a kdo by pak chodil ty celotáborovky vyhrávat?"
"No přece ty Pájo!" zapojím se také do debaty.
"To bych vám to tak nanejvýš prohrál!" směje se. Jukne na hodinky a prohlásí:
"Nerad vám kazím zábavu,ale už bysme měli vyrazit! Blíží se nám pátá. Jinak nestihneme osobní volno!"
Všichni se začnou jen neochotně a pomalu zvedat ze svých dek.
Asi po pěti minutách chůze padne naše oblíbená otázka, kterou položíme hromadně všichni
najednou:
"Pájo,kdy už tam budeme?". Načeš se musíme zastavit a dostatečně vysmát! Do tábora samozřejmě dorazíme pozdě.
"Království za sprchu!" projevím nahlas svoje přání. Pája se na nás uculí,takže je hned jasné, že sprchy jsou zajištěné a tak se všichni rozprchneme pro mýdla a osušky! Kluci nás bohužel předběhnou a tak sedíme s Pájou na terase a řešíme proč jim to tak dlouho trvá!
"Třeba jim upadlo mejdlo!"rozesměju se a všichni spolu semnou! Načeš nás kamarádka Aneta dostane hláškou:"Kluci,už jste?". Všichni jdem do kolen! A Pája tomu nakonec dodá korunu, když prohlásí: "Oni se s tim moc nehoněj!"
Po chvíli kluci konečně vyjdou! První kdo se hrne do dveří jako velká voda je Leona. Než stačí kluci něco říct Leona už couvá ze sprch a se smíchem se obrátí na šest kluků: "Taky jste mi mohli říct že se tam ty dva ještě převlíkaj!"
Pak už všechno proběhne bez větších kolapsů!

I start... maybe...

11. května 2009 v 0:23 | Slečna Náladová |  My colors me
Takže začínám..asi... Rozhodla jsem se tenhle blog pojmout jako takový svůj internetový deník. Nejsem exibicionistka nebo tak... Vlastně ani nevím proč tohle dělám... Ale už jsem začala tak by to chtělo nějak pokračovat. Mám přátele...je jich jen hrstka,ale o to víc si jich vážím. Jenže jim jaksi nedokážu říkat všechno... Spoustu věcí si raději nechávám pro sebe...a v jiných jsem naopak moc upřímná... Tady,jelikož mě nikdo nezná,je mi jedno co si o mě lidi budete myslet...

Možná jsem trochu ujetá,ale jsem to já... a možná se budu zdát sobecká,ale tenhle blog je o mě... konečně nějaká věc,která jen o mě a pro mě...
Můj život před dvěma roky udělal pořádnej kotrmelec a, světě div se, doteď jsem nějak nebyla schopná vzpamatovat se z toho... Už ztrácím naději,že to někdy dokážu. Všechny dosavadní pokusy ztroskotaly...a to to byly leckdy dost protiřečící si snahy... Ale nikdy to nedopadlo... Někdo to číst chce..někde ne... Každopádně kdo to dočetl až sem,tomu gratuluji... Ted už jdu spát... a vám všem taky přeju dobrou noc:)